Sportujeme v lednu

Ve školce dozněly poslední tóny tříkrálové koledy, děti sundaly vyrobené koruny a začaly netrpělivě vyhlížet sněhové vločky. Kdy jindy by totiž měly stavět sněhuláky, jezdit na pekáčích nebo lyžovat než v lednu? Místo vloček je však do tváří začal štípat mráz. Ten s sebou přinesl zajímavé kresby na oknech, prostor pro různé pokusy s vodou, ledem a barvami, možnost hravě dětem přiblížit fyzikální jevy a hlavně zamrzlé hladiny rybníků, kde se dalo bruslit. Nedalo se přeslechnout dětské těšení kam a kdy půjdou s rodiči a kamarády odpoledne bruslit. Sníh ale stále nikde. Naštěstí dětem čekání velmi příjemně a poučně zkrátila paní Adéla Ročárková, která připravila povídání o běžeckém lyžování. Ona sama se se svým manželem účastní dálkových běžeckých závodů po celém světě, takže bylo opravdu co poslouchat. Připomněla historii lyžování a výrobu lyží na Novoměstsku, představila lyžařskou výbavu včetně oblečení a obdivovali jsme poháry ze závodů. Nakonec si každý malý budoucí lyžař, jako motivaci, mohl vybrat medaili. A pak se to stalo…příroda jako by vyslechla všechna říkadla a písničky o zimě a sněhu a nadělila nám alespoň na pár dní sněhové zavěje. Takže po svačině rychle ven, stavět sněhuláky, pekáčovat, pozorovat krásu vloček, vlastnosti sněhu a pořádně si vněm pohrát a „vyválet se“.
Počasí je však v poslední době vrtkavé, takže na zimní sporty nelze úplně spoléhat, kdežto sportovní hala náladám počasí nepodléhá, takže když děti nemohou pekáčovat, ve sportovní hale si zasportují co hrdlo ráčí bez ohledu na počasí.