Jak připravit dítě na vstup do školy

Jak připravit dítě na vstup do školy

Podle psycholožky Lenky Šulové dítě primárně vychovává jeho rodina.

Instituce, které rodině pomohou nebo kompenzují rodinu nefunkční, jsou jistou nadhodnotou, ale v procesu socializace dítěte jsou vždy klíčovými osobami jeho rodiče.

Psycholožka naprosto odmítá povinné zařazování předškolních dětí do zařízení a vnímá to jako ukradení jednoho roku života.  Mělo by být na vůli rodičů, kolik času dítě stráví ve školce.

Rodiče od mateřských škol očekávají, že jejich dítě připraví na školu a ke své roli se v této oblasti příliš nehlásí. Přitom předškolní zařízení jsou důležité proto, že se v nich dítě setkává s vrstevníky.

S otázkou školní zralosti jsou pedagogové mateřských škol konfrontováni poměrně hodně.

Musí rozhodovat, zda je dané dítě třeba přezkoušet ze školní zralosti nebo ne.

Z pohledu psycholožky přezkoušení potřebuje pouze 6% populace. Přitom momentálně odklady školní docházky tvoří 21% populačního ročníku.

Rozdíl je tvořen dětmi ambiciózních rodičů, dále rodiči, kteří do věci vstupují ze svých osobních zájmů a dítě proto zbytečně zadrží  v předškolním zařízení a nepustí ho dál.

Dítě přitom potřebuje výzvy. Předškolák potřebuje volný čas, tepláky a pohyb.

Co všechno se skrývá pod pojmem školní zralost?

Do první třídy vstupují děti na velmi široké věkové škále s rozdílem až 17 měsíců. V tomto přechodovém období hraje roli každý měsíc. Je potřeba si uvědomit, že v první třídě jsou  velké interindividuální rozdíly – nastoupí tam různě zralé děti.

V první třídě jde hlavně o to, aby se děti aklimatizovaly a aby se naučily odkládat své potřeby.

Z praxe známe děti, které jsou šikovné po motorické stránce, ale nepromluví nebo mluví velice špatně. Nebo se jim daří v sociálních vztazích, ale po pohybové stránce jim to nejde.

Vede se velká debata o tom, zda jsou všechny diagnostické nástroje, které  v současnosti psychologové používají, vhodné. Za chybu považuji i programy obohacování vývoje, které jsou dnes mateřským školám nuceny. Ambiciózním rodičům nestačí, že je dítě 8 hodin v mateřské škole, ale ještě chtějí angličtinu, keramiku, apod.

Přitom dítě v předškolním věku potřebuje volný čas, tepláky a být v přírodě, mít možnost pohybu. Potřebuje kolem sebe mít hodné lidi.

Psycholožka Lenka Šulová zmiňuje, že v životě dítěte je velmi důležité přechodové období.

Tím důležitým vývojovým zlomem je přechod dítěte z předškolní instituce do školy.

Ortopedi zmiňují, že v tomto období dochází ke změně růstu kostí a chrupavčitých tkání, imunologové mluví o tom, že proměnou prochází imunitní systém a dle názoru Lenky Šulové je nástup do školy významným životním zlomem.

Jak se od sebe liší předškolní dítě a malý školák?

Předškolák by si měl především hrát. Hra by měla tvořit základní program jeho dne, zatímco ve škole jde o řízený výkon.

Dnešní předškolák totiž vůbec nemá možnost trávit čas s vrstevníky víceméně bez dohledu. Předškolní děti se potřebují naučit „prosadit se“, potřebují si vyzkoušet různé role. Děti to potřebují zažít bez kontroly dospělých. Pokud to nezažijí v tomto věku, vůbec se nenaučí přirozeně komunikovat mezi vrstevníky a pořád jen čekají, že rozhodovat bude za ně autorita. Stanou se pasivními, nedokážou si samy domluvit normální cestou. Ve škole pak často učitelce žalují.

1. Šulová tvrdí, že až ve škole začne dítě zajímat, jak věci dělá jejich soused v lavici, že někdo hezčeji píše nebo lépe čte a až zde děti začnou samy sebe hodnotit ve vztahu k ostatním.

Příprava dítěte na školu

Přípravu můžeme dle psycholožky rozdělit na tři roviny:

Dlouhodobá – dítě připravujeme na školu už tím, jak mu rozvíjíme motoriku a jak přiměřené podněty z okolí má.

Dnešní rodiče se tak snaží, aby dítě prospívalo, že ho úplně zahltí podněty – hračky jsou výrazně barevné, které vydávají spoustu zvuků apod. Přitom stačí 1-2 hračky, které v dítěti provokují  nějakou jeho aktivitu.

S dítětem se dnes zachází jako s nějakým pasivním pytlíčkem, který budeme přenášet z kroužku do kroužku a je mu dáno velmi málo prostoru k tomu, aby se samo rozhodovalo. Nestává se, že by rodiče o víkendu dítě oblékli a řekli, že jdou třeba plít plevel na zahradu a ono si má obstarat samo zábavu. Dát dítěti volný čas, nechat ho lelkovat, to je strašně důležité!

Střednědobá – obnáší budování pozitivních postojů ke škole.

Nesmíme dítě školou strašit. Patří sem i rozvíjení zvědavosti. Dnes se hodně opomíjí společné čtení. Mnozí rodiče si myslí, že čtení lze nahradit sledováním televize. Tohle ale vůbec není pravda, protože pokud se díváme na nějaké médium, je nám už všechno předloženo, kdežto když si čteme, pracuje vlastní fantazie naplno. L.Šulová zdůrazňuje i rozvoj smyslových analyzátorů a nákup hraček stimulujících školu. Rodiče dnes na děti přenášejí svou nervozitu.

Škola je důležitý zlom v samostatnosti a dítě by mělo dostat od rodičů důvěru, že si poradí.

Krátkodobá – vyladění situace před nástupem do školy.

Není dobré, když dítě nastupuje do školy  až po začátku školního roku, protože se rodina vrací z dovolené, nebo se domů vrátí těsně před prvním školním dnem. Tohle ale není dobré. Všichni víme, že dvojice se tvoří první hodiny po nástupu do školy. S dítětem, které chodí do školy, by se měl zavést jiný režim, např. spánkový nebo stravovací, připravit pracovní prostředí. Dítě by mělo mít svoji skříňku a chystat si samo věci, mělo by v rodině získat status školáka a rodiče by ho měli podpořit ve vědomí, že školu zvládne.

Adaptace dítěte na školu

Na co se dítě musí adaptovat? Přichází naprostá změna denního režimu. Dítě je nuceno se soustředit 45 minut v kuse, proto je opravdu hodně unavené. Ideální je doma změnit aktivitu – jít si s dítětem zaplavat, pustit ho ven, nechat ho si hrát.

Je potřeba, aby rodiče dítě pochválili, byť třeba za to, že nic nezapomnělo nebo že má v pořádku tašku. Důležité je také pomoci dítěti prožít negativní zážitky. Hodně záleží na kvalitě vztahů rodičů a dítěte.

Jak vypadají adaptační potíže po nástupu do školy? Objevují se poruchy spánku a stravování, extrémní úzkost a různé návyky, jichž je možné si všimnout, třeba že dítě se nedívá dospělému do očí, kroutí si vlasy, štípe se apod., což vypovídá o vnitřní tenzi. Objevují se také negativní kontakty s vrstevníky. Řada dětí tím hodně trpí, ale nikomu to neřekne. Objevují se také komunikační problémy. Řada dětí se těžce vyrovnává s nezvyklými způsoby chování.

Dle názoru psycholožky je důležité, aby dítě před nástupem do školy navštěvovalo mateřskou školu. Tohle všechno by si mělo odžít v předškolním věku, aby se naučilo adekvátně reagovat, což většinou neumí.

Lenka Šulová svou rozmluvu uzavírá postřehem, že to, jak dítě bude školu zvládat a jak se

s ní vyrovná, záleží hodně na přístupu jeho rodičů.

Čerpáno: Informatorium

Zpracovala: A.Kučerová