Psychogenní zácpa u dětí

Psychogenní zácpa u dětí

Jaké jsou psychické příčiny, kde vznikají a proč?

Jak takové záchodové utrpení vzniká?

Často se problém psychogenní zácpy objeví jakoby nic. Někdy je na začátku léčba průjmu jenž byl překompenzován až do zácpy. Nebo dietní chyba. Původně fyzicky vzniklá zácpa se totiž může lehce změnit v psychickou: tvrdou stolici je obtížně vytlačit, může vzniknout bolestivá trhlinka. A dítě dostane z vyprazdňování strach. Jindy je to opruzenina, která to celé spustí. Nebo puchýřky neštovic v blízkosti řitního otvoru. Anebo také odpor rodiče k výkalům. Výsledkem je, že se dítě naučí zadržovat. A to mu krom bolesti přináší i příjemné pocity – „Dokážu ovládat sám sebe.“ Případně „Dokážu ovládat rodiče: Jak ti kolem mě skáčou, jak se snaží, a nic se mnou nesvedou.“

Co s tím?

První a nejdůležitější je samozřejmě prevence. Dobrá, zdravá a pestrá strava s dostatkem vlákniny. Dbát na hygienu a prevenci opruzenin.

Pokud již dítě zácpou trpí, pak mohou pomoci následující postupy:

Vhodná dieta s dostatečným příjmem tekutin, vlákniny, ovoce, někdy bílý jogurt či kefír, acidofilní mléko, kysané zelí. Vynechat potraviny, které staví: čokoládu, banány, cukrovinky. Existují i léky ke změkčení tuhé stolice.

„Kouzelné“ mastičky pomáhají nacházejí-li se v řitním otvoru trhlinky nebo opruzeniny, ty je třeba ošetřovat. Použitím „kouzelné mastičky navíc využijeme i magické myšlení dítěte.

Bezpečné prostředí – k defekaci je třeba určitého uvolnění. Dětem obecně pomáhá známé prostředí, i když někdy může být užitečné naopak prostředí změnit. Někdy malým dětem pomáhá klidná a nenucená přítomnost rodiče. Jindy je to soukromí.

Vyprazdňování by mělo být vnímáno jako běžná součást života.

Důležitý je přístup k dítěti, trpělivost, vlídnost, důvěra v dítě, že to zvládne. Problém nepřehlížejte, ale ani mu nevěnujte přílišnou pozornost.

Ještě jedno důležité upozornění – a to na přechod dítěte od plen k nočníku. Starší kojenci a batolata kakají do pleny vestoje, případně vleže. Je tedy třeba přijmout fakt, že je nutné při vyprazdňování sedět. Tento přechod proto není dobré zbytečně odkládat.

Zpracovala: Mgr. Iva Daňková

Zdroj: Mgr. et Mgr. Pavla Koutecká, psycholožka