Svátek svatého Martina

Krejčí Alena  Sdílet článek na nebo

Svátek svatého Martina

Svátek svatého Martina

Už Martin na bílém koni už zase přijíždí k nám, vesele podkůvky zvoní…

Svátek svatého Martina je spojen s významným lidským gestem – soucitem, laskavostí a schopností se dělit. Tento motiv „lidského tepla“ ne náhodou vystupuje do popředí v nadcházejícím období chladné zimy. Krásně je to vyjádřeno v obyčeji „chůze s lucernou“ – nošení světla temnotou.
Svátek svatého Martina byl a je jedním z nejoblíbenějších svátků roku. Děti i hospodáři čekali na první sníh, hospodyně pekly posvícenskou martinskou husu a martinské rohlíky. Vůně martinských rohlíčků se linula i mateřskou školou. V úterý 9. listopadu jsme se všichni již od rána těšili na odpolední příjezd Svatého Martina.

Za krásného slunečného podzimního počasí jsme se společně s rodiči vydali po stopách koňských kopyt ke koupališti, kde byla připravena stanoviště se symboly této lidové tradice. Děti si čekání na příjezd svatého Martina krátily plněním úkolů – lepení husy, skládání podkov, vyhledávání symbolů tradice, ochutnávkou vlastnoručně pečených martinských rohlíčků a teplého čaje.

Postupně se setmělo. Děti si rozsvítily vlastnoručně vyrobené lucerničky a za zpěvu písně upřeně sledovaly hráz koupaliště. Najednou se všechny dětské oči rozzářily. Po hrázi přijížděl opravdový živý kůň. svatý Martin přivezl svoje poselství a pro děti zlaté mince. Všichni jsme si užili pár kouzelných okamžiků s Martinem a cestou domů bylo slyšet: „To jsme toho Martina pěkně oslavili,“ pochvalovali si. “Ještě, kdyby nám ten sníh napadl.“

 
Dotazník